Bezlepková dieta se stala jedním z největších fenoménů moderní doby. Zatímco pro lidi s celiakií je jedinou možnou léčbou a otázkou přežití, zdraví jedinci ji často začleňují do života jako lifestylový trend v naději, že jim přinese více energie, štíhlejší postavu a lepší trávení. Co se ale děje uvnitř našeho těla, přesněji v našem střevním mikrobiomu, když ze dne na den vyřadíme lepek? Vědecké výzkumy ukazují překvapivé výsledky: to, co jednomu pomáhá, může druhému škodit.
Tenkého střevo: továrna na zpracování potravy
Tenké střevo je klíčovým orgánem celého trávicího traktu, začíná hned za žaludkem a končí u tlustého střeva, u dospělého člověka má délku 3-5 metrů. Právě tady se odehrává ta nejdůležitější část trávení, kdy se potrava kompletně rozloží a tělo z ní získá potřebné živiny. Vnitřní stěna střeva není vůbec hladká, je plná drobných výběžků a záhybů, kterým říkáme klky. Díky této chytré struktuře má střevo mnohem větší plochu, dokáže tak využít neuvěřitelných 90% živin z potravy, kterou sníme. Kromě toho zde najdeme spoustu obranných buněk, které nás chrání před různými nákazami. Není divu, že zdravé tenké střevo je základem pro celkovou kondici našeho těla.
Lepek, jeho trávení a vliv na celiaky
Lepek (odborně gluten) je souhrnný název pro dvě rostlinné bílkoviny obsažené v obilovinách – gliadin a glutenin, které jsou ve vodě nerozpustné a tvoří obvykle 70-80 % proteinů obilného zrna. Jsou součástí především pšenice, žita, ječmene a ovsa. Lepek je v pekařství velmi oblíbený, protože funguje jako “přírodní lepidlo”, to znamená, že dodává pečivu pružnost a nadýchaný tvar. Bez něj je těsto drobivé a hůře drží pohromadě. Struktura lepku, tolik žádaná pro pečení, však může způsobit velké potíže v organismu. Lidské enzymy totiž neumí tyto vazby stoprocentně rozbít, nikdy tedy nedojde k rozložení lepku na základní stavební kameny - jednotlivé aminokyseliny, ale zůstanou z něj delší fragmenty – tzv. peptidy. U zdravého člověka tyto zbytkové peptidy tělo bez problémů zpracuje. U lidí s celiakií však reaguje imunitní systém na nerozložené fragmenty lepku jako na nebezpečnou infekci:
- Jakmile lepek dorazí ke střevní stěně, spustí se autoimunitní zánět.
- Imunitní buňky začnou omylem napadat a ničit vlastní buňky tenkého střeva.
- Výsledkem je atrofie (vyhlazení) střevních klků. Z hustého koberce se stane hladká plocha.
- V závažnějších případech může dojít k těžké dysbióze, tedy stavu, kdy v mikrobiomu převládnou patogenní bakterie nad těmi prospěšnými.
Bez klků ztrácí tenké střevo svou schopnost vstřebávat nejen lepek, ale jakékoliv jiné živiny – tělu pak začnou chybět vitamíny (především skupiny B), minerály (např. železo, vápník) a dochází k podvýživě a trávicím potížím. Ty se projevují bolestí břicha, průjmem, plynatostí, únavou nebo bolestí kostí a kloubů. Jediným řešením je úplně vyřazení lepku. Jakmile celiak přejde na přísnou bezlepkovou dietu, v jeho těle nastane zásadní obrat:
- Zklidnění zánětu: Střevní sliznice se začíná regenerovat a hojit.
- Obnova rozmanitosti: Postupně klesá podíl škodlivých bakterií a mikrobiom se stabilizuje.
- Návrat k normálu: Pro lidi s celiakií je vyřazení lepku jediným způsobem, jak vrátit svá střeva a jejich mikrobiální obyvatele do zdravé rovnováhy. Není to volba, je to nutnost.
Tři hlavní formy nesnášenlivosti lepku
- Celiakie
Autoimunitní onemocnění. Tělo při kontaktu s lepkem útočí na vlastní sliznici tenkého střeva a vyhlazuje v něm střevní klky. Jde o celoživotní nemoc, jejíž jedinou léčbou je přísná bezlepková dieta.
- Alergie na pšenici
Klasická alergická reakce imunitního systému (podobně jako alergie na ořechy nebo pyl). Projevuje se rychle (vyrážka, otoky, křeče, dýchací potíže).
- Neceliakální glutenová senzitivita
Stav, kdy člověku lepek prokazatelně nedělá dobře (nadýmání, únava, průjem, bolesti břicha), ale testy na celiakii i alergii vychází negativně.
Pokud na sobě pozorujete po konzumaci pečiva či jiných potravin s lepkem zdravotní potíže, nikdy nenasazujte bezlepkovou dietu na vlastní pěst. Než ze svého jídelníčku lepek definitivně vyřadíte, navštivte svého praktického lékaře nebo gastroenterologa.
Bezlepková dieta u zdravých lidí
V posledních letech se bezlepkové stravování rozšířilo i mezi lidmi, kteří celiakií ani jinou formou intolerance lepku netrpí. Často žijí v iluzi, že tím pro své zdraví dělají maximum. Vědecké studie z posledních let ale varují: u zdravých lidí může dlouhodobá bezlepková dieta negativně ovlivnit celkový stav organismu.
Když výrobci odstraňují z potravin lepek, musí jeho vlastnosti (pružnost, vláčnost, objem) něčím nahradit. Bezlepkové průmyslově zpracované potraviny (pečivo, sušenky, těstoviny) proto velmi často obsahují více cukrů, tuků, chemických aditiv, zahušťovadel a škrobů. Dále zde chybí řada vitamínů a minerálů, především železo, vápník a hořčík. U zdravých lidí bývá důležitější kvalita celkového jídelníčku než samotné vyřazení lepku. V podstatě 90% všech zpracovaných výrobků, které jsou v obchodech dostupné, lepek obsahuje. Chcete-li mít zdravé trávení, nenechte se zmanipulovat marketingovými nápisy „gluten-free“. Raději poslouchejte své tělo a dopřejte svému mikrobiomu pestrou stravu, která není průmyslově zpracovaná.