Zažívací obtíže a diskomfort v oblasti břicha už dávno nejsou jen záležitostí starších generací. Chronická zánětlivá onemocnění střev, jako je Crohnova choroba či ulcerózní kolitida, stejně jako syndrom dráždivého tračníku (IBS), dnes běžně trápí teenagery i malé děti. Ačkoliv moderní medicína postupuje mílovými kroky vpřed, přesný mechanismus vzniku těchto potíží zůstává dodnes zahalen tajemstvím. Víme, že jde o souhru genetiky, moderního životního stylu a stavu naší mikroflóry. Přestože nejde o život ohrožující onemocnění, dlouhodobé potíže dokážou výrazně snížit kvalitu života a ovlivnit každodenní fungování.
Co je syndrom dráždivého tračníku?
Syndrom dráždivého tračníku, označovaný zkratkou IBS (Irritable Bowel Syndrome), patří mezi funkční poruchy trávicího traktu. Znamená to, že střeva nevykazují závažné organické poškození, přesto se objevují nepříjemné symptomy. Typické jsou bolesti břicha, nadýmání, křeče, průjem, zácpa nebo střídání obou stavů.
Potíže často přicházejí opakovaně a bývají spojeny s psychickou zátěží, nevhodným jídelníčkem nebo narušením střevní rovnováhy. Právě mladí lidé patří mezi skupiny, které čelí vysokému tempu, nepravidelnému režimu a dlouhodobému stresu, což se na trávení rychle projeví. Osobní zkušenost s touto poruchou získá během života zhruba třetina populace, přičemž ženy postihuje přibližně třikrát častěji než muže.
První příznaky bývají nenápadné
Syndrom dráždivého tračníku mívá pozvolný nástup v řádu měsíců. Může se objevit po prodělané střevní infekci nebo v důsledku bakteriální nerovnováhy v trávicím traktu. Mezi další silné spouštěče patří také dlouhodobý stres, náhlé změny ve stravovacích návycích, dietní chyby nebo náročné cestování, které přirozený biorytmus střev snadno vyvede z míry. Mnoho lidí považuje občasné nadýmání nebo bolest břicha za běžnou součást stresového období. Pokud se však obtíže opakují několik týdnů, zvyšuje se citlivost střev a diskomfort začíná ovlivňovat běžné denní aktivity.
Mezi nejčastější příznaky patří:
- tlak nebo bolest v podbřišku,
- nadměrná plynatost,
- pocit neúplného vyprázdnění,
- průjem po jídle,
- zácpa
- střídání průjmu a zácpy,
- kručení a napětí v oblasti břicha.
Řada lidí zároveň popisuje únavu, nervozitu nebo zhoršení obtíží během psychického vypětí. Trávicí trakt totiž úzce souvisí s nervovým systémem. Není náhodou, že se střevům někdy přezdívá „druhý mozek“.
Stres a moderní životní styl jako významný faktor
Mladí lidé často fungují pod dlouhodobým tlakem. Studium, zaměstnání, sociální sítě, minimum odpočinku i nepravidelný režim představují kombinaci, která trávení příliš nesvědčí. Organismus při stresu reaguje zvýšenou produkcí hormonů, které ovlivňují pohyb střev i citlivost trávicího traktu.
Důležitou roli hraje také strava. Fast food, vysoce průmyslově zpracované potraviny, nadbytek cukru, energetické nápoje, alkohol nebo nepravidelné hladovění střevní prostředí zatěžují. Výsledkem bývá podráždění střevní sliznice a narušení mikrobiální rovnováhy.
Významný vliv mají i antibiotika nebo prodělané střevní infekce. Po jejich překonání zůstávají střeva citlivější a trávení reaguje intenzivněji na běžné podněty.
Prevence začíná u každodenních návyků
Přestože syndrom dráždivého tračníku patří mezi komplexní problémy, důležitou roli hraje prevence. Základem je pravidelný režim, dostatek spánku a vyvážená strava s obsahem vlákniny. Střevům prospívá klid při jídle, dostatečný pitný režim i omezení průmyslově zpracovaných potravin.
Pozitivní efekt přináší také pohyb. Pravidelná fyzická aktivita podporuje přirozenou činnost střev a pomáhá snižovat stres. Důležitá je i práce s psychickou pohodou, protože napětí a úzkost se velmi často promítají právě do trávení.
Podpora střevního prostředí při obtížích
Při zažívacím diskomfortu bývá vhodné zaměřit se na šetrnou podporu střevního prostředí. V některých situacích pomáhá omezení dráždivých potravin nebo krátkodobé odlehčení jídelníčku. Pozornost si zaslouží také střevní mikrobiom. Kromě osvojení si zdravých návyků je vhodné podpořit organismus i vhodnými přípravky. Mohou to být probiotika, prebiotika či adsorbenty.
Enterosgel® funguje jako střevní adsorbent, který ve střevě váže nežádoucí látky, toxiny a další škodlivé částice. Ty následně odvádí přirozenou cestou z organismu. Nevstřebává se do krve a zachovává šetrný přístup ke střevnímu prostředí. Při akutních zažívacích obtížích nebo po dietních chybách přispívá k podpoře střevního prostředí a k přirozené rovnováze trávicího traktu. Je vhodné jej užívat preventivně, už při prvních známkách diskomfortu.
Naslouchat signálům těla se vyplatí
Syndrom dráždivého střeva patří mezi nejčastější funkční poruchy současnosti a stále více zasahuje i mladou generaci. Pravidelná péče o trávení, zdravý životní styl, psychická pohoda a vnímání potřeb vlastního těla představují důležitý krok ke spokojenějšímu každodennímu fungování i k lepšímu zažívání. Pokud se potíže opakují delší dobu, je vhodné navštívit praktického lékaře a podstoupit potřebná vyšetření.