SIBO: nemoc, která postihuje tenké střevo

Trávicí problémy jsou běžné a mnoho lidí pociťuje příznaky, jako je nadýmání, plynatost nebo nepříjemné pocity, aniž by přesně věděli, co se děje. Jednou z možných příčin těchto příznaků je onemocnění zvané přerůstání bakterií v tenkém střevě neboli SIBO. V tomto článku vám vysvětlíme, co je to SIBO, jak se liší od jiných střevních problémů, jak můžete zjistit, zda se u vás vyskytuje, a jaké jsou možnosti léčby.

Co je SIBO?

Přerůstání bakterií v tenkém střevě neboli SIBO je stav, kdy dochází právě k tomu nadměrnému růstu bakterií v tenkém střevě. Za normálních okolností je v tenkém střevě mnohem nižší koncentrace bakterií než v tlustém střevě. Při syndromu bakteriálního přerůstání ve tenkém střevě (SIBO) však dochází k nadměrnému množení bakterií, což vede k nerovnováze v trávení. To může vyvolat různé zažívací problémy, jako jsou nadýmání, průjem a bolesti břicha.

Je třeba zdůraznit, že právě v tenkém střevě probíhá klíčová fáze trávení – přeměna živin a jejich vstřebávání. Pokud se v této oblasti vyskytne problém, má to výrazný dopad nejen na proces trávení a celkový zdravotní stav, ale i na absorpci živin, což může ovlivnit výživu a udržení tělesného zdraví. Pokud je proces vstřebávání živin narušen, může to vést k různým komplikacím, jako je ztráta hmotnosti, oslabení imunitního systému a další zdravotní potíže. SIBO tedy není pouze otázkou trávení, ale může mít širší důsledky na celkové zdraví organismu.

Jak se SIBO liší od dysbiózy?

Dysbióza neboli dysbakterióza označuje poruchu kvalitativního nebo kvantitativního složení mikroflóry (mikrobioty) tlustého střeva. SIBO naproti tomu konkrétně označuje přemnožení bakterií v tenkém střevě. Zatímco dysbióza může postihnout celé střevo, SIBO se zaměřuje pouze na tenké střevo a má tendenci způsobovat závažnější zažívací příznaky, jako je nadýmání a plynatost hned po jídle. Stručně řečeno, všechny případy SIBO jsou určitou formou dysbiózy, ale ne každá dysbióza je SIBO.

Co způsobuje SIBO?

Ke vzniku SIBO může přispět několik faktorů. Mezi nejčastější příčiny patří:

Snížená pohyblivost tenkého střeva: Bakterie: Stavy, jako je cukrovka nebo hypotyreóza, mohou zpomalit pohyb potravy tenkým střevem, což umožňuje nadměrný růst bakterií.
Strukturální abnormality: V důsledku problémů, jako jsou divertikly (kapsy ve střevní stěně) nebo chirurgické úpravy střeva, mohou vznikat oblasti, kde se mohou hromadit bakterie.
Oslabený imunitní systém: Oslabený imunitní systém může tělu ztížit kontrolu nad růstem bakterií.
Užívání některých léků: Dlouhodobé užívání inhibitorů protonové pumpy (PPI) nebo antibiotik může změnit rovnováhu střevních bakterií a přispět ke vzniku SIBO.
Další střevní problémy: Riziko vzniku SIBO mohou zvyšovat onemocnění, jako je syndrom dráždivého tračníku (IBS), celiakie nebo Crohnova choroba.

Jak poznáte, že máte SIBO?

Pokud máte časté zažívací potíže, možná vás zajímá, zda máte SIBO. Mezi nejčastější příznaky patří:

Nadýmání: Pocit plnosti nebo otoku v břiše.
Bolest břicha nebo nepříjemné pocity: Často po jídle.
Nadměrná plynatost: Pocit plynatosti nebo vylučování většího množství plynů než obvykle.
Průjem nebo zácpa: Průjem: může se střídat nebo se objevovat samostatně.
Nevolnost: Pocit nevolnosti, zejména po jídle.
Náhlý úbytek hmotnosti: V některých případech přemnožení bakterií narušuje vstřebávání živin, což vede k úbytku hmotnosti.

Jaké testy prokážou SIBO?

Existují dva testy pro diagnostiku SIBO jsou bakteriologická metoda a vodíkový dechový test.

1. Bakteriologická metoda (Aspirát z tenkého střeva a kultivace)

Jedná se o odběr vzorku tekutiny z tenkého střeva během endoskopie, který slouží ke kontrole bakteriálního přerůstání. Je sice přesná, ale invazivní a běžně se nepoužívá.

2. Vodíkový dechový test (pomocí glukózy nebo laktulózy)

Vodíkový dechový test je neinvazivní metoda, která měří plyny jako vodík nebo metan v dechu po požití roztoku cukru. Tyto cukry kvasí v tenkém střevě a vytvářejí plyny, které se vstřebávají do krevního oběhu a vydechují. Existuje dechový test s použitím glukózy nebo laktulózy.

Je třeba doplnit, že testy jsou poměrně nepřesné, tedy mají vysokou míru falešně negativních i falešně pozitivních výsledků.

Léčba SIBO

Léčba SIBO obvykle zahrnuje kombinaci antibiotik, změny stravy a někdy i prokinetika (léky, které pomáhají přesouvat potravu střevem). Zde je uveden obvyklý postup léčby:

Antibiotika: Hlavní léčbou SIBO je užívání antibiotik, jako je rifaximin, která jsou zaměřena na bakterie v tenkém střevě. V některých případech mohou být použita i jiná antibiotika v závislosti na tom, o jaké bakterie se jedná.
Změny ve stravování: Mnoha lidem se SIBO prospívá speciální dieta zvaná dieta s nízkým obsahem FODMAP, která pomáhá omezit zdroje potravy, jimiž se bakterie v tenkém střevě živí. Další možností je SIBO specifická sacharidová dieta (SCD), která se zaměřuje na eliminaci fermentovatelných sacharidů.
Prokinetika: Jedná se o léky, které pomáhají zlepšit motilitu a zajišťují, že tenké střevo účinně přesouvá potravu a bakterie.
Elemental diet: Tento speciální způsob stravování zahrnuje výživu ve formě snadno vstřebatelných prvků, což pomáhá vyhladovět přemnožené bakterie v tenkém střevě. V některých studiích se ukázalo jako účinné, ale v Česku není běžně využíváno a jeho dostupnost je omezená.
Bylinná léčba: Někteří lidé volí přírodní alternativy, například bylinná “antibiotika” (např. oreganový olej, berberin nebo allicin z česneku), která mohou mít antimikrobiální účinky. Použití bylin však vyžaduje správné dávkování a konzultaci s odborníkem.
Řešení základních onemocnění: Pokud je SIBO spojeno s jiným zdravotním problémem, jako je cukrovka nebo IBS, může léčba příčiny pomoci zvládnout SIBO.

Kromě těchto léčebných postupů mohou někteří lidé se SIBO potřebovat užívat doplňky stravy, které kompenzují nedostatky způsobené špatným vstřebáváním živin. Při léčbě SIBO však může být uvolněno i značné množství lipopolysacharidů (LPS), což jsou toxické látky, které se uvolňují při odumírání bakterií, jako jsou Klebsiella nebo E. coli, které jsou často přemnožené v tenkém střevě. LPS mají prozánětlivý účinek, což může zvyšovat zánět v těle a poškodit střevní stěnu.

V tomto kontextu může Enterosgel hrát významnou roli. Jeho jedinečný mechanismus spočívá v tom, že dokáže vázat a odstraňovat LPS z těla, čímž pomáhá zmírnit zánět a podpořit regeneraci střevní sliznice. Tento proces může být užitečný nejen při léčbě SIBO, ale také při obnově zdraví střevní mikroflóry a celkového trávení.