Co skutečně určuje naši náladu a ovládá stres? Věděli jste, že tajemství možná neleží v hlavě, ale ve střevech? Střeva, nazývaná „druhý mozek“, jsou domovem rozsáhlé sítě neuronů a čilého společenství mikroorganismů, jejichž činnost ovlivňuje střeva a celé tělo, a tedy i mozek. Toto složité spojení ovlivňuje vše od našich emocí až po náš imunitní systém. V tomto článku se dozvíte, proč se střevům říká druhý mozek a jak může být péče o ně klíčem k lepšímu duševnímu i fyzickému zdraví.
Historický původ: Střevo jako primární mozek
Koncept střeva fungujícího jako druhý mozek má hluboké historické kořeny, zejména v asijských kulturách. Například tradiční čínská medicína dlouho považovala střeva za ústřední prvek fyzického a emocionálního zdraví. Střevo, často označované jako „centrum“ nebo „spodní Dantian“ (丹田), je považováno za centrum životně důležité energie, které je nedílnou součástí celkové pohody. Tento starobylý pohled vychází z přesvědčení, že střeva hrají klíčovou roli při udržování rovnováhy a harmonie v těle a ovlivňují jak fyzické zdraví, tak emocionální stabilitu.
V indické ájurvédské medicíně je trávicí systém považován za základní kámen zdraví. Koncept „agni“ neboli trávicího ohně je prvořadý a zdravá střeva jsou považována za zásadní pro zpracování živin a udržení vitality. Tyto tradice si uvědomují složité souvislosti mezi střevy, myslí a celkovým zdravím dávno předtím, než se těmito vztahy začala zabývat moderní věda.
Proč střevu se říká druhý mozek?
V posledních několika letech a desetiletích se vědci stále více zaměřují na výzkum střev. Když říkáme, že střevo je druhý mozek, máme na mysli střevní nervový systém (ENS). Jedná se o síť nervů v naší trávicí soustavě, která je schopna pracovat nezávisle na mozku a míše.
ENS řídí různé funkce, jako je trávení, vylučování enzymů a průtok krve, a je propojen s centrálním nervovým systémem (CNS) prostřednictvím bloudivého nervu. Střevní nervová síť je rozsáhlá a skládá se ze vzájemně propojených nervových svazků ve střevní stěně a obsahuje více než 100 000 000 neuronů - více než v míše. Ten systém, stejně jako mozek, využívá k přenosu informací mezi buňkami asi 30 bioaktivních chemických látek a 80 % tělesného serotoninu se produkuje ve střevech. Serotonin je jedním z chemických mediátorů, jejichž prostřednictvím spolu komunikují nervové buňky; slouží jako přenašeč v interakci mezi střevem a mozkem a reguluje střevní motilitu. Střevní a centrální nervový systém mají tedy podobnou strukturu a funkci a jsou v neustálé interakci.
Vědci odhalují překvapivé souvislosti mezi trávicím systémem, mozkem a naším celkovým zdravím, zejména duševní pohodou. Jednou ze zajímavých otázek, které zkoumají, je: „Kde se rodí stres? V hlavě, nebo ve střevech?“ Zdá se, že odpověď spočívá ve složité souhře mezi mozkem a střevy, která se často označuje jako osa střevo-mozek.
Porozumění ose střevo-mozek
Osa mozek-střevo je složitá obousměrná komunikační síť, která spojuje centrální nervový systém (CNS), zahrnující mozek a míchu, s enterickým nervovým systémem (ENS) gastrointestinálního traktu. Jak jsme již zmíňovali, toto spojení zajišťuje neustálou interakci a zpětnou vazbu mezi mozkem a střevem, což ovlivňuje fyzické i duševní zdraví.
Hlavní části osy mozek-střevo
- Centrální nervový systém (CNS): Centrální nervový systém (CNS), který se skládá z mozku a míchy, zpracovává a integruje informace z celého těla a koordinuje reakce. Hraje klíčovou roli při regulaci nálady, poznávání a emočních reakcí.
- Enterický nervový systém (ENS): ENS, často označovaný jako „druhý mozek“, je rozsáhlá síť neuronů uložených ve stěnách trávicího traktu. Řídí trávicí procesy, jako je peristaltika, sekrece enzymů a průtok krve. ENS může fungovat nezávisle na CNS, ale je s ním v neustálé interakci.
- Bloudivý nerv: Bloudivý nerv je nejdůležitější součástí parasympatického nervového systému a slouží jako hlavní komunikační cesta mezi střevem a mozkem. Přenáší senzorické informace ze střeva do mozku a motorické signály z mozku do střeva, čímž ovlivňuje trávicí procesy a emoční stav.
- Neurotransmitery a hormony: Střeva a mozek se vzájemně ovlivňují prostřednictvím různých neurotransmiterů a hormonů. Mezi další důležité chemické látky zapojené do osy mozek-střevo patří dopamin, noradrenalin a kyselina gama-aminomáselná (GABA).
- Střevní mikrobiota: Důležitou roli v ose mozek-střevo hrají biliony mikroorganismů žijících ve střevech, známé jako střevní mikrobiota. Tyto mikroorganismy produkují metabolity, které mohou ovlivňovat funkci mozku a chování. Ovlivňují také imunitní systém a pomáhají udržovat integritu střevní bariéry.
- Imunitní systém: Střevní lymfoidní tkáň (GALT) je důležitou součástí imunitního systému, který se nachází ve střevě. Spolupracuje se střevní mikrobiotou i CNS a hraje roli v reakci organismu na stres a zánět.
Funkce osy
Osa střevo-mozek reguluje celou řadu funkcí a má významný vliv na zdraví:
- Duševní zdraví: osa střevo-mozek ovlivňuje duševní stavy, jako je úzkost, deprese a stres. Změny ve složení střevní mikrobioty jsou spojeny s poruchami nálady, což naznačuje, že zdraví střev může ovlivňovat emoční pohodu.
- Reakce na stres: Střevní mikrobiota může ovlivňovat produkci stresových hormonů, jako je kortizol, a tím ovlivňovat způsob, jakým se tělo vyrovnává se stresem.
- Imunitní funkce: Osa mozek-střevo hraje roli v regulaci imunitního systému. Nerovnováha střevní mikrobioty může vést k chronickému zánětu, který je spojován s řadou zdravotních stavů včetně autoimunitních poruch a duševních poruch.
- Zdraví trávicího traktu: ENS řídí trávení, včetně pohybu potravy střevem, vylučování trávicích enzymů a vstřebávání živin. Dysregulace osy mozek-střevo může vést k poruchám trávicího traktu, jako je syndrom dráždivého tračníku (IBS) a jiným funkčním onemocněním střeva.
Jak ovlivňuje osa střevo-mozek syndrom dráždivého střeva a co je začarovaný kruh při IBS?
Syndrom dráždivého tračníku (IBS) je příkladem spletitého vztahu mezi střevy a mozkem. Lidé s dráždivým střevem mají příznaky, jako jsou bolesti břicha, nadýmání, průjem a zácpa.
Při syndromu dráždivého tračníku dochází často ke komunikačním problémům mezi osou střevo-mozek. Stres a úzkost, které jsou řízeny mozkem, mohou zhoršovat příznaky IBS tím, že vysílají signály, které způsobují, že střevo je příliš citlivé a reaktivní. K IBS přispívá také nerovnováha střevní mikroflóry, která ovlivňuje trávení a reakci střeva na stres. Produkce serotoninu, klíčového neurotransmiteru produkovaného ve střevech, může být při IBS narušena, což vede ke změnám funkce a citlivosti střev.
Vzniká tak začarovaný kruh: stres a úzkost zvyšují příznaky IBS a nepohodlí z těchto příznaků zvyšuje stres a úzkost. Kromě toho může stres změnit střevní mikrobiotu a vést ke vzniku dysbiózy, což zhoršuje příznaky IBS, a nezdravá střevní mikrobiota může vysílat signály o úzkosti do mozku, což zvyšuje stres.
Jak prolomit začarovaný kruh
Celostní přístup ke zdraví střev zahrnuje více než jen terapii. Zahrnuje změny v jídelníčku, například dodržování diety s nízkým obsahem FODMAP, aby se zabránilo potravinám, které vyvolávají dráždivý tračník. Pravidelné cvičení, kvalitní spánek a adsorbenty, jako jsou např. Enterosgel probiotika (prospěšné bakterie) mohou také zlepšit zdraví střev. Kombinací těchto přístupů lze řešit fyzické i psychické aspekty střevních poruch.
Vzhledem k úzkému propojení střev a mozku je holistický přístup k léčbě gastrointestinálních poruch (GI), jako je IBS, nezbytný. Psychoterapie, zejména kognitivně-behaviorální terapie (KBT), se ukázala jako účinná při zvládání příznaků IBS. Kognitivně-behaviorální terapie pomáhá pacientům rozvíjet strategie zvládání stresu a úzkosti, přerušit začarovaný kruh a řešit psychologické aspekty onemocnění.
Využívá se také Mindfulness Based Stress Reduction (MBSR) a hypnoterapie zaměřená na střeva. MBSR zahrnuje meditaci a techniky všímavosti ke snížení stresu, zatímco hypnoterapie zaměřená na střeva využívá relaxační techniky ke zlepšení funkce střev a snížení příznaků.
Pochopení toho, že střeva jsou druhým mozkem, tedy zdůrazňuje potřebu integrovaného přístupu ke zdraví. Uvědomění si souvislosti mezi střevy a myslí může vést ke zlepšení léčby a kvality života lidí s onemocněním, jako je IBS.