Potravinová intolerance a potravinová alergie jsou dva odlišné stavy, které mohou vykazovat podobné příznaky, což může vést k záměně při diagnostice a léčbě. Tyto podmínky však mají odlišné mechanismy, klinické projevy a strategie řízení. Tento článek poskytuje komplexní přehled rozdílů mezi potravinovou intolerancí a alergií, klinických příznaků každého stavu, diagnostických metod a možností léčby.
Rozdíl mezi potravinovou alergií a intolerancí
Potravinová intolerance je stav, který není zprostředkován imunitním systémem, ale je způsoben těžkostmi při trávení nebo metabolizaci určité potraviny. Tento stav může být způsoben například nedostatkem trávicích enzymů nebo citlivostí na potravinové přísady. Na rozdíl od potravinové alergie, intolerance nezahrnuje imunitní reakci, ale může vést k gastrointestinálním nebo systémovým symptomům.
Potravinová alergie je imunitně zprostředkovaná hypersenzitivní reakce, kdy imunitní systém nesprávně identifikuje určitou potravinovou bílkovinu jako škodlivou a spustí tvorbu imunoglobulinu E (IgE). Při opakovaném vystavení alergenu způsobí IgE protilátky uvolnění histaminu a dalších zánětlivých mediátorů, což vede k okamžitým alergickým reakcím. Potravinové alergie mohou být závažné a vést k anafylaxi, která je život ohrožující.
Klinické příznaky potravinové intolerance
Příznaky potravinové intolerance obvykle přicházejí postupně a nejsou život ohrožující. Mezi běžné příznaky patří:
- Nadýmání
- Bolesti břicha a křeče
- Průjem nebo zácpa
- Nadměrná plynatost
- Nevolnost
- Bolesti hlavy
- Kožní změny
Mezi nejčastější intolerance patří laktózová intolerance, kdy tělo nedokáže trávit mléčný cukr (laktózu), což vede k nadýmání, průjmu a bolestem břicha po konzumaci mléčných výrobků. Dalším častým problémem je fruktózová malabsorpce, kdy tělo špatně vstřebává ovocný cukr (fruktózu), což může vyvolat trávicí obtíže a nepohodlí.
Častou, ale méně známou formou je histaminová intolerance, při které tělo nedokáže správně odbourávat histamin obsažený v některých potravinách, což může způsobit příznaky podobné alergii, jako je zarudnutí, bolest hlavy nebo trávicí problémy.
Mezi další méně běžné intolerance patří sorbitolová intolerance, která způsobuje problémy s trávením sorbitolu – sladidla nacházejícího se v některých druzích ovoce a umělých sladidlech, a glutenová intolerance (neceliakální glutenová senzitivita), která způsobuje nepohodlí po konzumaci lepku, přestože nejde o celiakii. V některých případech se zároveň objevuje alergie či přecitlivělost na avenin – bílkovinu obsaženou v ovsu, což znamená, že lidé s reakcí na lepek mohou mít potíže i po konzumaci ovesných výrobků. Další možnou příčinou potíží může být salicylátová intolerance, kdy organismus špatně snáší salicyláty přirozeně se vyskytující v některých potravinách a koření.
Léčba potravinové intolerance spočívá především v úpravě stravy a vyhýbání se problematickým potravinám. Důležité je rozpoznat konkrétní spouštěče a naučit se s nimi pracovat, aby byl zachován komfort a zdraví bez zbytečných omezení.
Příznaky jsou obvykle závislé na dávce, a jednotlivci mohou tolerovat malé množství spouštěcí potraviny bez výraznějších problémů. Léčba potravinové intolerance obvykle spočívá v úpravě stravy a vyhýbání se problematickým potravinám.
Potravinová alergie: Klinické projevy a rizika
Potravinové alergie mají často okamžité a potenciálně závažné příznaky, které zahrnují široké spektrum reakcí od mírných kožních projevů až po život ohrožující anafylaxi. Nejzávažnější reakce jsou obvykle spojeny s alergiemi na ořechy, arašídy, korýše a některé mořské plody.
Typické příznaky potravinových alergií:
- Kožní příznaky: Kopřivka (urtikarie), angioedém (otok), erytém
- Respirační příznaky: Chrapot, dušnost, rýma a anafylaktický šok
- Gastrointestinální příznaky: Zvracení, průjem a křeče v břiše
- Anafylaxe: Závažná systémová alergická reakce, která se projevuje hypotenzí, obstrukcí dýchacích cest a kardiovaskulárním kolapsem. Tento stav vyžaduje okamžitý zásah adrenalinem.
Anafylaxe se může objevit během několika minut až hodin po požití alergenu a představuje život ohrožující stav, který vyžaduje rychlý lékařský zásah.
Pozdní příznaky alergie:
Ačkoli jsou rychlé a těžké reakce nejznámější, je důležité vědět, že alergie mohou mít i pozdní příznaky, které se objevují v řádu několika hodin po konzumaci problematické potraviny. Tyto reakce jsou běžnější například u alergií na ovoce a zeleninu a mohou se podobat projevům potravinové intolerance – například nadýmání, bolest břicha či mírná vyrážka.
Protože lidé často spojují alergie s rychlou a dramatickou reakcí, mohou být tyto pozdní příznaky přehlíženy nebo chybně považovány za intoleranci. Je proto důležité věnovat pozornost jakýmkoli změnám zdravotního stavu po konzumaci potenciálně problematických potravin a v případě opakovaných obtíží konzultovat stav s lékařem.
Prevalence potravinových alergií a rizikové faktory
Potravinové alergie jsou celosvětově rostoucím problémem. V rozvinutých zemích má každé třetí dítě alespoň jednu alergii, mezi které patří potravinová alergie, ekzém, alergická rýma či astma. (1) Prevalence se liší v závislosti na věku, geografii a socioekonomických faktorech. Riziko rozvoje potravinových alergií je vyšší u osob s rodinnou anamnézou alergií a atopických onemocnění, jako je ekzém, astma a alergická rýma. Dalšími rizikovými faktory jsou:
- Věk: Děti, zejména do 3 let věku, mají vyšší riziko, ale některé alergie mohou s věkem vymizet.
- Genetická predispozice: Pokud má někdo v rodině alergická onemocnění, riziko vzniku potravinové alergie je vyšší.
- Jiné alergické stavy: Osoby trpící astmatem nebo sennou rýmou jsou náchylnější k rozvoji potravinových alergií.
Nejčastější potravinové alergeny
Nejčastější potraviny, které způsobují alergie, obsahují proteiny, jež imunitní systém považuje za nebezpečné. Mezi hlavní potravinové alergeny patří:
- Arašídy
- Ořechy (např. mandle, kešu)
- Mořské plody a ryby
- Mléko
- Vejce
- Pšenice
- Sója
- Sezam
I když jsou méně časté, některé ovoce, zelenina a luštěniny mohou u senzibilizovaných jedinců také způsobit alergické reakce.
Diagnostika potravinové alergie
Diagnostika potravinové alergie zahrnuje kombinaci anamnézy, kožních prick testů, sérologických testů na specifické IgE protilátky a v některých případech provokativních potravinových testů. Pečlivé vyšetření historie pacienta je klíčové pro identifikaci možných alergenů.
- Kožní prick test (SPT): Alergeny jsou aplikovány na pokožku, a reakce je monitorována. Pozitivní test indikuje senzibilizaci, ale nemusí vždy potvrdit aktivní alergii.
- Sérologické testy specifických IgE protilátek: Měření hladiny IgE protilátek v krvi na specifické alergeny. Zvýšené hladiny IgE naznačují senzibilizaci, ale nemusí vždy souviset s klinickým projevem alergie.
- Provokativní potravinové testy: Tento test je považován za zlatý standard pro diagnostiku potravinových alergií, kdy se pod dohledem lékaře podávají postupně zvyšující se dávky podezřelého alergenu.
Léčba potravinových alergií
Hlavní strategií léčby potravinových alergií je přísné vyhýbání se dané potravině. To zahrnuje pečlivé čtení etiket potravin, vyhýbání se křížové kontaminaci a edukaci pacientů o rozpoznávání alergenů v potravinách a mimo ně.
Pro osoby s těžkými alergiemi je nezbytné mít vždy u sebe aplikátor adrenalinu (např. EpiPen) a být školeni v jeho správném použití. Imunoterapie potravinovými alergeny je stále ve fázi výzkumu, ale v budoucnu může představovat možnost léčby pro některé alergie.
Prevence expozice alergickým potravinám
Prevence alergických reakcí zahrnuje:
- Čtení etiket potravin: Pečlivé prozkoumání složení potravin, včetně skrytých přísad a varování o křížové kontaminaci.
- Prevence křížové kontaminace: Opatrné postupy při přípravě potravin, aby nedocházelo k mísení alergenů s nealergenními potravinami, zejména ve sdílených kuchyních nebo restauracích.
- Edukace pacientů: Vzdělávání pacientů o názvech alergenů, možných zdrojích a pohotovostních postupech v případě náhodné expozice.
Enterosgel: Pomoc při symptomech potravinových alergií a intolerancí
Pokud trpíte potravinovými alergiemi nebo intolerancemi, může být Enterosgel užitečným pomocníkem při zmírnění některých symptomů. Enterosgel je enterosorbent, který účinně váže a eliminuje toxiny a jiné škodlivé látky v trávicím traktu, aniž by ovlivnil přirozenou rovnováhu mikroflóry. Díky tomu může pomoci při průjmech spojených s potravinovými alergiemi a intolerancemi.
Použití Enterosgelu je bezpečné pro dospělé i děti, včetně novorozenců, a může sloužit jako podpora při léčbě gastrointestinálních příznaků, které jsou časté u lidí s potravinovými alergiemi nebo intolerancemi. Pokud trpíte těmito problémy, konzultujte s lékařem, zda by mohl být Enterosgel součástí vašeho léčebného režimu.
Ačkoli potravinová intolerance a alergie mohou výrazně ovlivnit kvalitu života, vyžadují odlišné přístupy k diagnostice a léčbě. Potravinová intolerance je obvykle méně závažná a lze ji řešit úpravou stravy, zatímco potravinové alergie, zejména pokud vedou k anafylaxi, vyžadují okamžitý lékařský zásah a dlouhodobé strategie vyhýbání se alergenům. Správná diagnóza je klíčová pro efektivní řízení těchto stavů, přičemž zdravotníci hrají důležitou roli při vzdělávání pacientů a zajišťování jejich bezpečnosti.
(1) https://www.frontiersin.org/journals/nutrition/articles/10.3389/fnut.2024.1373110/full