Středomořská dieta je dlouhodobě spojována s nižším rizikem civilizačních onemocnění a lepším celkovým zdravím. V posledních letech se ale stále častěji mluví o tom, že část těchto přínosů může být zprostředkována střevním mikrobiomem - souborem mikroorganismů, které obývají naše střeva a zásadně ovlivňují fungování organismu.
Střevní mikrobiom: proč na něm záleží
Lidský trávicí trakt je osídlen více než tisícem druhů mikroorganismů - bakterií, virů i dalších mikroskopických forem života. Dohromady nesou miliony genů, tedy mnohonásobně více, než obsahuje lidský genom. Mikrobiota se podílí na:
- fermentaci nestravitelných složek potravy, zejména vlákniny,
- tvorbě krátkořetězcových mastných kyselin (např. butyrátu, propionátu a acetátu),
- regulaci zánětu a imunitní odpovědi.
Narušení rovnováhy mikrobiomu (tzv. dysbióza) je spojováno s lokálním zánětem střevní sliznice, poruchami metabolismu a řadou střevních i mimostřevních onemocnění. Je však důležité dodat, že složení mikrobioty se mezi jednotlivci výrazně liší a neexistuje jeden „ideální“ mikrobiom pro všechny.
Jak do toho vstupuje strava
Strava patří mezi nejvýznamnější faktory, které složení mikrobiomu ovlivňují. Výzkumy na zvířatech i u lidí ukazují, že změna jídelníčku může vést ke změnám v zastoupení jednotlivých bakteriálních skupin i jejich metabolické aktivitě.
Středomořská dieta je v tomto ohledu zajímavá tím, že je bohatá na komplexní sacharidy, rostlinnou vlákninu a bioaktivní látky, které slouží jako substrát pro fermentaci střevními bakteriemi.
Co ukazují studie o středomořské dietě a mikrobiomu
1) Vyšší mikrobiální rozmanitost (diverzita)
- V prospektivní studii zdravých dospělých osob byla zjištěna vyšší α-diverzita mikrobiomu u lidí s dobrou adherencí ke středomořské dietě. Ti měli větší bohatost druhů mikroorganismů a odlišné zastoupení určitých bakteriálních rodů (Paraprevotella, Bacteroides). PubMed Central
2) Rozdíly v konkrétních bakteriálních skupinách
- Existuje důkaz, že středomořská dieta je spojena s vyšším zastoupením prospěšných bakterií produkujících krátkořetězcové mastné kyseliny (SCFA), jako jsou Bifidobacterium, Faecalibacterium prausnitzii a Roseburia. Tyto bakterie pomáhají udržovat bariérovou funkci střev a mohou mít protizánětlivé účinky. PubMed
3) Snaha o modulaci mikrobiální rovnováhy
- Systematická recenze zahrnující RCT i observační studie naznačuje, že středomořská dieta ovlivňuje složení mikrobioty a produkci metabolitů (např. SCFA), i když výsledky nejsou vždy konzistentní kvůli rozdílům ve studiích. PubMed
4) Rychlé změny po dietní intervenci
- Malé pilotní studie ukazují, že přechod na středomořský jídelníček může relativně rychle měnit mikrobiální diverzitu a zastoupení jednotlivých bakteriálních rodů i u zdravých jedinců během krátké intervenční periody. PubMed Central
5) Související metabolické a fyziologické efekty
- Výzkumy shrnující dostupná data uvádějí, že středomořský vzorec stravování je spojený nejen se změnami v mikrobiomu, ale i lepší glykemickou kontrolou, nižším zánětem a lepší metabolickou homeostázou – pravděpodobně částečně díky produkci SCFA a podpoře prospěšných mikrobiálních komunit. PubMed
6) Rozdíl oproti „západní“ stravě
- Některé studie ukazují, že lidé, kteří se více přibližují středomořskému stravovacímu vzoru, mají mikrobiom odlišný od těch, kdo běžně jedí západní dietu (bohatou na ultra zpracované potraviny a nasycené tuky), přičemž mikrobiom středomořské diety je považován obecně za „přátelštější“ k zdraví. PubMed
7) Vliv na funkční metabolické dráhy
- Studie také ukázala, že středomořská dieta mění nejen složení střevních bakterií, ale i predikované metabolické dráhy mikrobiomu, např. ty spojené s metabolizací lipidů a jinými biochemickými procesy. Tento typ změn může mít dopad na energetický metabolismus hostitele. PubMed Central
Co přesně tvoří středomořský jídelníček
Pro středomořskou dietu je typické:
- vysoké zastoupení zeleniny, ovoce, luštěnin, ořechů, semen a celozrnných obilovin,
- olivový olej jako hlavní zdroj tuků,
- pravidelná konzumace ryb a dalších zdrojů nenasycených mastných kyselin,
- nízký příjem červeného masa, nasycených tuků a průmyslově zpracovaných potravin,
- nanejvýš umírněná konzumace alkoholu, nejčastěji ve formě červeného vína.
Právě kombinace vlákniny, zdravých tuků a polyfenolů vytváří prostředí, které podporuje růst mikroorganismů produkujících metabolity prospěšné pro střevní sliznici.
Středomořská dieta nepůsobí na zdraví pouze prostřednictvím jednotlivých živin, ale také tím, že vytváří příznivé podmínky pro střevní mikrobiom. Podporuje rozmanitost mikroorganismů a jejich metabolickou aktivitu, což může mít pozitivní dopad na zánětlivé procesy a metabolické zdraví.
Nejde o rychlé řešení ani univerzální recept, ale o dlouhodobý stravovací vzorec, který dává smysl jak z pohledu výživy, tak z pohledu střevní rovnováhy.