Syndrom dráždivého tračníku (IBS) patří mezi funkční poruchy zažívacího traktu. Funkční
porucha je porucha, u které nelze najít organickou, biochemickou nebo metabolickou příčinu, která by vysvětlovala příznaky nemoci. IBS je jedna z nejčastěji diagnostikovaných onemocněních gastrointestinálního traktu. Počet lidí trpících IBS v populaci se odhaduje na 7-18 % s tím, že výskyt u žen je asi dvojnásobný ve srovnání s muži 1. Tím pádem je v České populaci kolem 1-1,5 milionů lidí trpících syndromem dráždivého střeva, přičemž většina z nich je nediagnostikovaných. Studie provedena na studentech ve věku 18-30 let ukazuje výskyt IBS v této populaci kolem 24 % 2. Polovina z diagnostikovaných pacientů udává první výskyt symptomu dráždivého tračníku před 35 rokem života. V praxi to znamená, že syndrom dráždivého střeva se může poprvé objevit v každém věku.
IBS je chronické dlouhodobé onemocnění, většina pacientů před stanovením diagnózy trpí syndromem dráždivého střeva řadu let. Ve studii vypracované v Skandinávii se zjistilo, že po sedmi letech od stanovení diagnózy stále více než polovina pacientů trpěla IBS a jenom přibližně jedna třetina měla menší nebo žádné příznaky onemocnění 3. Syndrom dráždivého tračníku je spájen s výrazným snížením kvality života, úmrtnost ale zvýšená není.
Diagnóza IBS se stanovuje dle posledních Římských kritérií IV. Základními příznaky onemocnění je opakující se bolest břicha ve spojení s defekací nebo se změnami v četnosti defekaci v období aspoň 1 den týdně po dobu 3 měsíce.
Je důležité poznamenat, že mimo střevních potíží se častou současně mohou vyskytovat mimo-střevní symptomy jako únava, bolesti hlavy, bolest zad, noční močení případně časté močení přes den a u žen taky poruchy menstruace, které mohou odvádět pozornost od IBS.
Existují čtyři podtypy syndromu dráždivého střeva a to s dominancí průjmu (IBS-D), zácpy (IBS-C), kombinované (IBS-M) a neklasifikované (IBS-U). Na rozdíl od starých kritérií, kdy se hodnotila všechna stolice, se nyní hodnotí pouze stolice abnormální, jelikož pacienti mají často dlouhé periody bez potíži se stolicí. U IBS-D je nad 25 % abnormálních stolic řídkých, u IBS-C je nad 25 % abnormálních stolic výrazně tuhých, u smíšené formy jsou přítomné tuhé i řídké stolice nad 25%, v ostatních případech se nemoc klasifikuje jako IBS-U. Víc než třetina všech pacientu trpí formou s dominancí průjmu, následující forma je s dominancí zácpy. Správné přirazení formy je důležité kvůli následné terapii.
Diagnóza se staví na klinických příznacích a vylučují se ostatní onemocnění. Hlavně v případě rizikových faktorů (zejména věk nad 50 let, rodinná anamnéza střevních nádorů, celiakie, idiopatické střevní záněty, nedávná terapie antibiotiky atd.) je důležité vyloučit jiná závažná onemocnění gastrointestinálního traktu.
Bohužel se často můžeme setkat u řady zdravotnických profesionálů s názorem, že syndrom dráždivého tračníku je psychosomatické onemocnění a člověk si jej způsobuje sám. Moderní medicína se ale na syndrom dráždivého tračníku dívá jako na komplexní onemocnění způsobené kombinací různých faktorů.
Pokud to shrneme, jestliže trpíte bolestmi břicha a změnami defekace déle než 3 měsíce (stačí, abyste měli tyto obtíže v průměru jednou týdně), je vhodné navštívit lékaře pro případné stanovení diagnózy. Před návštěvou lékaře je vhodné si zapsat na papír, jak často míváte obtíže, jakými symptomy trpíte (průjem, zácpa, bolest, křeče atd.), jak dlouho potíže trvají, jestli jsou vázané na stresové situace nebo na jiné specifické situace, případně se objevují po konzumaci určitého jídla.
Zdroje:
1 Chey, William D., Jacob Kurlander, and Shanti Eswaran. "Irritable bowel syndrome: a clinical review." Jama 313.9 (2015): 949-958.
2 Gwee K, Ghoshal U, Chen M. Irritable bowel syndrome in Asia: pathogenesis, natural history, epidemiology and management. J Gastroenterol Hepatol 2018; 33: 99-110.
3 Agreus L, Svardsudd K, Talley NJ, et al. Natural history of gastroesophageal reflux disease and functional abdominal disorders: a population-based study. Am J Gastroenterol 2001;96:2905–14.
https://www.nhs.uk/conditions/irritable-bowel-syndrome-ibs/getting-diagnosed/
https://gi.org/topics/irritable-bowel-syndrome/#tabs3
https://irritablebowelsyndrome.net/clinical/new-rome-iv-diagnostic-criteria/
Pietrzak, Anna, et al. "Guidelines on the management of irritable bowel syndrome: In memory of Professor Witold Bartnik." Przeglad gastroenterologiczny 13.4 (2018): 259.
Spiller, Robin, et al. "Guidelines on the irritable bowel syndrome: mechanisms and practical management." Gut 56.12 (2007): 1770-1798.