Terapie syndromu dráždivého tračníku závisí hlavně od podtypu onemocnění. Léčba je vždy komplexní a zahrnuje pod sebe změnu stravovacích návyku, psychologickou terapii, lékovou léčbu a jiné formy terapie. Odpověď na léčbu je hodně individuální a často nedostatečná.
Dieta
Vhodné je zvýšit příjem vlákniny. Důležité je, aby to bylo vláknina rozpustná, která fermentuje minimálně jako např. isphagula anebo psyllium. Je to jediný typ vlákniny, který má prokázaný efekt při IBS 1,2. Naopak je potřeba si dávat pozor na vlákninu nerozpustnou, která u některých pacientů může stav zhoršovat2.
Role potravinové alergie nebyla potvrzena. U velké časti pacientů lze nalézt potraviny, které jim jejich stav zhoršují, a to formou pokus-omyl, tj. potravina se vysadí ze stravy a pak znova nasadí. Tyto potraviny se ale většinou nepotvrdí při testováni na potravinové alergie. Spíše to jsou individuální intolerance.
Prvních 6 týdnů se doporučuje vyzkoušet FODMAP dietu. Je to dieta, při které se omezují špatně stravitelné, lehce fermentující mono-, oligo-, disacharidy a polyoly. Dieta je hodně omezující. Vylučují se různé typy zeleniny a ovoce, obilovin, mléčných výrobků, alkohol, sladidla i sladkosti. Po prvních 3-8 týdnech se postupně přidávají potraviny zpátky do stravování a sleduje se, jestli se stav nezhoršuje. Bezlepková strava není doporučována, jelikož u lidí s IBS nemá efekt na průběh choroby3,4
Psychologická terapie a pohyb
Zejména pacientům, kteří trpí depresí, úzkostí nebo jinými doprovodními psychiatrickými potížemi mohou různé formy psychologické terapie pomoci. Jako vhodné jsou kognitivně behaviorální terapie, relaxační terapie, psychodynamická interpersonální terapie a jiné. Dostatečný pohyb může přispívat k lepší kvalitě života a k redukci symptomatologie syndromu dráždivého střeva5.
Farmakologická terapie
Účinnost léků je při léčbě IBS výrazně omezená a nedostatečná. Efektivita lůku se hodnotí hůře, jelikož odpověď na placebo je při IBS vyšší než při většině onemocnění a to kolem 40 %.
Antidepresiva interagují s osou mozek-střevo, pomáhají hlavně s doprovodnými psychickými potížemi jako jsou úzkost, deprese, somatizace a taky se zvládáním bolesti u průjmové formy onemocnění. U těchto léků jsou časté nežádoucí účinky i při nízkých dávkách. Při syndromu dráždivého střeva jsou efektivnější tricyklické antidepresiva (TCA) ve srovnání s jinými typy. Antidepresiva mohou také ovlivňovat střevní funkci. TCA můžou zlepšovat průjem tím, že zpomalují střevní funkci, naopak SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávaní serotoninu) urychlují střevní průchod, a proto jsou vhodné spíš u formy se zácpou 6,7.
Rifaxamin je jediné antibiotikum vhodné k terapii IBS forem bez zácpy. Je to antibiotikum, co se vstřebává minimálně do oběhu a působí hlavně lokálně ve střevě, proto má taky minimum nežádoucích účinků. Jeho efekt v terapii IBS je ale poměrně mírný. Předpokládáný mechanismus účinku při IBS je modifikace střevní mikroflóry 8,9.
Antispasmodika je možné využít při terapii IBS. Různá antispasmodika byly zkoumány z hlediska efektivity při léčbě syndromu dráždivého střeva s tím, že efekt byl mírný a nežádoucí účinky jsou poměrně časté, ale nejsou závažné (suchost úst, závrať, rozmazané vidění). K terapii se dají použít různá léčiva dle dostupnosti např. pinaverium bromid, hyoscine bromid, drotaverine atd.
V terapii syndromu dráždivého tračníku se dají využít také prosekretoriká (Linaclotide, Plecanatide, Lubiprostone). Jsou to léky, které zvyšují sekreci vody, bikarbonátu, chloridu ve střevě. Pomáhají především jako symptomatická terapie zácpy. Při zácpě u IBS je možné použit i laxativa např. glykolové preparáty, magnéziové soli.
K symptomatické terapii průjmové formy se z léčiv dá použit Eluxadoline. Je to kombinovaný agonista-antagonista opiátových receptorů ve střevním traktu. Eluxadoline zmírňuje průjem a také se zdá, že pomáhá i s ostatními příznaky onemocnění. Občasně se ale může vyskytovat pankreatitida, což je závažný nežádoucí efekt. K zmírnění průjmu se taky dá využit Loperamid, který má poměrně časté nežádoucí účinky a hodně kontraindikací.
Neléková forma terapie
Poslední léta se pozornost taky obrací na různé nelékové formy terapie syndromu dráždivého tračníku.
Při IBS je často přítomná střevní dysbióza, proto se začali zkoumat různá probiotika. Účinnost probiotik v terapii záleží od příslušného kmene baktérie. Studie dělané na probiotikách jsou výrazně různorodé, proto je těžké ohodnotit jejích účinnost ale zatím to vypadá tak, že při syndromu dráždivého střeva mohou pomáhat v zmírnění celkové symptomatologie. Nejvíc studií je zatím pro kmeny Lactobacilu, Bifidobakteri a Sacharomyces boulardii.
Z přírodních přípravků má dobré výsledky peprmintový olej. Uvolňuje hladkou svalovinu, moduluje nervovou odpověď a působí protizánětlivě. Jelikož peprmintových olejů je celá rada, tak ve většině studii se pracovalo se specifickými preparáty, hlavně kapslemi, které se uvolňují ve střevech o obsahu 180-225mg 2-3 krát denně 10.
Různé intestinální adsorbenty mohou mít pozitivní efekt při terapii IBS. Enterosorbent ENTEROSGEL® je zdravotnický prostředek, který je schválený také k symptomatické terapii chronického průjmu při IBS. ENTEROSGEL® odstraňuje toxiny a různé jiné škodlivé látky z trávicího traktu. Při průjmové formě syndromu dráždivého tračníku se často vyskytuje nadprodukce žlučových kyselin. ENTEROSGEL® je schopný vyvazovat žlučové kyseliny. K důkladnějšímu ohodnocení účinnosti ENTEROSGEL® v terapii IBS-D nyní probíhá velká studie v Anglii. Výsledky budou publikovány v příštím roce. Na webu se dají najít různé osobní zkušenosti s ENTEROSGEL® při terapii syndromu dráždivého tračníku např. na https://www.trustpilot.com/review/www.enteromed.co.uk .
1. Prior A, Whorwell PJ. Double blind study of ispaghula in irritable bowel syndrome. Gut 1987;28:1510–13.
2. Bijkerk CJ, Muris JWM, Knottnerus JA, et al. Systematic review: the role of different types of fibre in the treatment of irritable bowel syndrome. Aliment Pharmacol Ther 2004;19:245–51.
3. Biesiekierski JR, Newnham ED, Irving PM, et al. Gluten causes gastrointestinal symptoms in subjects without celiac disease: a doubleblind randomized placebo-controlled trial. Am J Gastroenterol. 2011;106: 508-14.
4. Shahbazkhani B, Sadeghi A, Malekzadeh R, et al. Non-celiac gluten sensitivity has narrowed the spectrum of irritable bowel syndrome: a doubleblind randomized placebo-controlled trial. Nutrients. 2015;7:4542-54.
5. Daley AJ, Grimmett C, Roberts L, et al. The effects of exercise upon symptoms and quality of life in patients diagnosed with irritable bowel syndrome: a randomised controlled trial. Int J Sports Med 2008; 29: 778-82.
6. Gorard DA, Libby GW, Farthing MJ. Influence of antidepressants on whole gut orocaecal transit times in health and irritable bowel syndrome. Aliment Pharmacol Ther. 1994;8:159-66.
7. Gorard DA, Libby GW, Farthing MJ. Effect of a tricyclic antidepressant on small intestinal motility in health and diarrhea-predominant irritable bowel syndrome. Dig Dis Sci. 1995;40:86-95.
8. Acosta A, Camilleri M, Shin A, et al. Effects of rifaximin on transit, permeability, fecal microbiome, and organic acid excretion in irritable bowel syndrome. Clin Transl Gastroenterol. 2016;7:e173.
9. Soldi S, Vasileiadis S, Uggeri F, et al. Modulation of the gut microbiota composition by rifaximin in non-constipated irritable bowel syndrome patients: a molecular approach. Clin Exp Gastroenterol. 2015;8:309-25.
10. Grigoleit H-G, Grigoleit P. Peppermint oil in irritable bowel syndrome. Phytomedicine. 2005;12(8):601-606. doi:10.1016/j.phymed.2004.10.005.
Spiller, Robin, et al. "Guidelines on the irritable bowel syndrome: mechanisms and practical management." Gut 56.12 (2007): 1770-1798.
Pietrzak, Anna, et al. "Guidelines on the management of irritable bowel syndrome: In memory of Professor Witold Bartnik." Przegla̜d Gastroenterologiczny 13.4 (2018): 259.
Ford, Alexander C., et al. "American College of Gastroenterology monograph on management of irritable bowel syndrome." American Journal of Gastroenterology 113 (2018): 1-18.