Akutní průjmy u dětí

Akutní průjmová onemocnění patří mezi nejčastější onemocnění dětského věku. 
Jako původci se uplatňuji především viry (nejčastější jsou rotaviry, následně noroviry, adenoviry, astroviry, coronaviry), bakterie a vzácně parazity, u imonusuprimovaných se vzácně mohou objevit i houboví původci. Dalšími příčinami průjmu mohou být potravinové alergie, léky, poruchy vstřebávaní, nedostatek vitaminů, případně těžké kovy. Někdy mohou průjem doprovázet infekce, které se netýkají gastrointestinálního traktu. 

Průjem u dětí je obtížný konkrétně definovat, jelikož během života se mění frekvence, konzistence a barva stolice. Často se průjem u dětí definuje jako zvýšení frekvence vyprazdňovaní řídké stolice dvojnásobně oproti normálnímu stavu.  Akutní průjem trvá obvykle do 7 dní.

Infekční průjmová onemocněni se přenášejí hlavně fekálně orální cestou (kontaminované potraviny, voda, led, různé předměty). Vzácně je možný přenos aerosolem, například při zvracení. V naších podmínkách u bakteriálních infekcí jsou hlavním nositelem zvířata, v rozvojových krajinách je to zejména kontaminovaná voda. Děti se mohou snadno nakazit od domácích mazlíčků např. od štěňat. Nejčastějším prostředkem přenosu u kampylobakterióz je drůbeží maso (špatná hygiena při zpracování masa), ostatní bakterie jsou hlavně přenášeny přes vejce, vepřové nebo hovězí maso, případně přes kontaminovanou zeleninu. Nejvyšší výskyt dětských průjmových onemocnění je v chladných měsících roku, protože virové infekce jsou výrazně sezónní.

Nejčastějším klinickým obrazem u dětí je akutní gastroenteritida. Obvykle nastupuje z plného zdraví a projevuje se bolestmi břicha, zvracením, řídkými stolicemi a různými nespecifickými příznaky (bolesti hlavy, svalů, kloubu atd.). Nejčastější rotavirová gastroenteritida začíná horečkou (38°C - 40°C), zvracením a následně se objeví řídké stolice, kterých mohou být až desítky. U norovirů bývají spíše subfebrílie (pod 38°C) a dominuje zvracení. Adenovirové infekce se podobají rotavirové nákaze v mírnější formě. Při mírnějších nebo atypických formách všech virových nákaz může některý z klasických projevů chybět.

U bakteriálních infekcí je obraz akutní enterokolitidy, která je charakterizována horečkou, bolestmi břicha, průjmem s častou příměsí krve a hlenu a nespecifickými příznaky, zvracení však nebývá.

K nejčastějším otravám z potravy patří stafylokoková enterotoxikóza způsobená toxinem zlatého Staflykoka. Zdrojem bývá většinou smetana, cukroviny nebo paštiky. Onemocnění začíná brzy v rozmezí 1 - 6 hodin po požití kontaminované potravy. Typický je prudký počátek, kde je dominující příznak zvracení, avšak onemocnění obvykle mizí do 24hod. Ostatní otravy mohou být z toxinů přítomných v těstovinách, rýži, masu nebo zelenině (původci Bacillus cereus, Clostridium perfingens).

Stále častěji se u dětí vyskytují průjmy vyvolané léky. Nejčastější jsou to průjmy při nebo po užívaní antibiotik z důvodu porušené střevní mikroflóry. I u dětí může dojít až k život ohrožující pseudomembranózní kolitidě.

Hlavní doprovázející komplikací průjmu u dětí je dehydratace, kterou jsou hlavně ohroženy kojenci a batolata. U malých dětí se mohou také vyskytovat febrilní křeče. Jako další vzácnější komplikace může být hemolyticko-uremický syndrom, vyrážka na končetinách (erythema nodosum), artritidy a jiné.

Terapie většiny akutních průjmových onemocněni je symptomatická.

Základ terapie je rehydratace – doplnění tekutin. V případě, že je to možné se upřednostňuje perorální rehydratace. Obyčejná voda není vhodná k rehydrataci, protože při průjmu tělo ztrácí nejenom vodu ale i minerály. Vhodné k rehydrataci jsou neochucené nesycené minerálky, různé perorální rehydratační roztoky, případně slazený čaj.  Je nutné pokrýt běžnou spotřebu tekutin, a navíc ještě ztráty způsobené zvracením, průjmem, horečkou. U kojených dětí se kojení nepřerušuje. U starších dětí by se měli od začátku rehydratace podávat i vhodné potraviny (zeleninové polévky, ovocné pyré, rýže, brambory atd.), pokud to nelze, tak začít podávat jídlo alespoň do 4-6 hodin.

V medikamentózní terapii akutních průjmových onemocnění se antibiotika využívají velmi zřídka, hlavně při těžce probíhajících bakteriálních infektech.  Při přetrvávajícím zvracení se v nemocničním prostředí dají použit antiemetika (léky proti zvracení). Loperamid a jiné léky, které snižují střevní pohyb, nejsou u dětí doporučeny a k tomu jsou také výrazně omezené věkem (od 6 let, resp. od 12 let).

Z nespecifické léčby se u dětí doporučuje hlavně užití orálních adsorbentů (enterosorbentů) jako např. aktivní uhlí, polymetysiloxan polyhydrát, diosmectite a probiotik např. laktobacily, saccharomyces boulardii.

Enterosgel-polymetylsiloxan polyhydrát je střevní adsorbent vhodný k terapii průjmu u dětí. Enterosgel je zdravotnický prostředek, vyrobený na bázi organického křemíku, který váže toxiny a různé jiné škodlivé látky ve střevě. Sám se nevstřebává a nedráždí střevní sliznici.

Enterosgel nemá chuť ani zápach, žádná aditiva ani konzervanty, je nealergenní. Užívá se jako gel, který se rozmíchá ve vodě a následně vypije, proto taky se lehce užívá u dětí.

Většina adsorbentů a jiné medikamentózní terapie je vhodná k užití až od 2. - 3. roku života nebo pro starší děti. Enterosgel je doporučen k užití u dětí již od prvního roku života.

Jako prevence akutních průjmových onemocnění je hlavně dodržení hygieny. Vakcinace u střevních infekcí je výrazně omezena. Existují vakcíny proti rotaviru, břišnímu tyfu, choleře.

Zdroje:

Guarino, Alfredo, et al. "European Society for Pediatric Gastroenterology, Hepatology, and Nutrition/European Society for Pediatric Infectious Diseases evidence-based guidelines for the management of acute gastroenteritis in children in Europe: update 2014." Journal of pediatric gastroenterology and nutrition 59.1 (2014): 132-152.

Ambrožová H. "Akutní průjmy u dětí." Pediatrie pro praxi 16.2 (2015): 82-85.

Fleisher, Gary R., et al. "Patient education: Acute diarrhea in children (Beyond the Basics)."

www.szu.cz